Ředitelství silnic Zlínského kraje


Archeologické nálezy mezi obcemi Šarovy a Březolupy

Březolupy, Šarovy 30. 7. 2010 - Terén mezi obcemi Březolupy a Šarovy, do kterého se zasahuje v souvislosti s rekonstrukcí silnice II/497, vydal překvapivé svědectví dávných věků a poskytl zajímavé archeologické nálezy.

Archeologický průzkum u Šarov. / Foto: Ivan Čižmář

Ředitelství silnic Zlínského kraje u svých investičních staveb je povinno ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., § 22 odst. 2 (zákon o státní památkové péči), již od přípravy stavby tento záměr oznámit archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. O jeho realizaci rozhodnou archeologové, pokud považují danou lokalitu za zajímavou. Jelikož dle sdělení Krajského úřadu Zlínského kraje je celé území České republiky archeologickým nalezištěm, podáváme oznámení o záměrech u všech investičních staveb na silniční síti v majetku Zlínského kraje, tj. silnic II. a III. třídy.

"Archeologové realizují svůj výzkum každoročně na deseti až patnácti našich stavbách. Náklady na záchranný archeologický výzkum neseme my jako investor. Ročně to činí přibližně 500 tis. korun. Skutečné plnění může být nižší, neboť výše prostředků je závislá na rozsahu provedeného výzkumu," uvedl ředitel ŘSZK Ing. Bronislav Malý.

Jeden z výzkumů prováděli během června 2010 pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno v prostoru rekonstrukce a přeložky silnice II/497 Šarovy - Březolupy. V průběžné zprávě archeolog Mgr. Ivan Čižmář uvádí:

Archeologický průzkum u Šarov. / Foto: Ivan Čižmář Výzkum probíhal v nové trase silnice mezi Šarovy a Březolupy v trati Lapač. Během skrývky ornice byly postupně odhaleny celkem 4 zatím nezkoumané sídlištní polohy. Průběh archeologických prací byl poměrně komplikovaný vzhledem tomu, že téměř nikde nebylo dosaženo geologického podloží a situace byly většinou zasazeny do říčních náplav či splachů, které obsahovaly další archeologické nálezy.

První dvě místa se nacházela ve směru k Šarovům. Bylo prozkoumáno několik objektů kultury s moravskou malovanou keramikou. Jedná se o dvě polohy vzdálené od sebe cca 300 metrů. Nepočetné nálezy obsahují hrubou keramiku s vystouplými pupky, sekerku ze zelené břidlice a kamenný mlat. Slovanské osídlení bylo doložené několika podlouhlými objekty a jednou poměrně mělkou zásobní jámou. Nepočetný soubor keramických zlomků zdobených vlnicemi může datovat situace do 9. století, je však možné, že se zde nachází také keramika staršího datování.

Zajímavým objevem byla nepříliš mocná kulturní vrstva obsahující střepy ze 14. a 15. století, která se nacházela na třetí lokalitě. Vrstvu již dříve poničenou orbou a nyní projíždějící těžkou technikou nebylo možné systematicky zkoumat, byl tedy pouze upřesněn její rozsah a odebrány keramické vzorky. Ve vrstvě bylo rozpoznáno několik zahloubených objektů se středověkými nálezy, mezi kterými vynikla destrukce kamenného otopného zařízení ukrývající torza minimálně 10 keramických nádob. Nejspíše se jedná o stopy po zaniklé středověké vsi zvané Šarov, která byla vypálena v druhé polovině 15. století během česko-uherských válek. Tato vesnice byla položena jižně od nynější obce (od hospodářských stavení Lapač) a rozkládala se také patrně podél vodoteče přitékající od hradu do říčky Březnice (podle písemných pramenů tvrz-hrad přiléhala ke vsi). Zajímavostí zajisté je, že byl hrad Šarov i po vypálení vsi stále osídlen pány ze Šarova. Tito byli mimo jiné i držitelé majetků, mezi něž spadaly pozemky, na nichž se rozkládá keltské oppidum Staré Hradisko, kde organizovali dobývání vzácné myrhy (jantaru) v průběhu 16. - 17. století.

Nejblíže k Březolupům se nachází čtvrtá zkoumaná lokalita. Na mírném návrší bylo zachyceno pozdně laténské osídlení (tzv. keltské období mezi léty 120 - 50 př. n. l.), jež se projevovalo na skryté ploše velkým množstvím keramických zlomků s příměsí tuhy, které se vyznačovaly ovaleným okrajem a svislým rýhováním. Malá koncentrace špatně rozpoznatelných objektů (místo podloží byly zachyceny říční náplavy a splachy z blízkého svahu) nasvědčuje tomu, že vlastní sídliště bylo posazeno o něco výše, pravděpodobně v místě stávající komunikace.

Veškeré předměty získané během výzkumu jsou nyní laboratorně zpracovávány. Jde zatím o jejich očištění, slepování jednotlivých keramických střepů a další restaurátorské práce (zatím lze s jistotou říci, že minimálně sedmi nádobám bude možné vrátit jejich původní vzhled). Následovat bude inventarizace, konzervace a následná dokumentace nálezů. Budou uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

"Vybraný zhotovitel je povinen spolupracovat s archeology a informovat je o průběhu výkopových prací. Tento postup probíhal na stavbě bez problémů, a proto archeologický průzkum prováděný v červnu 2010 neměl vliv na postup realizace stavebních prací. Další část výzkumu bude probíhat zejména průběžně při rekonstrukci silnice ve stávající trase. Poslední část bude realizována při rekultivaci stávající vozovky silnice II/497 v délce přibližně 800 metrů na podzim 2010 nebo v jarních měsících roku 2011," uvedl stavební dozor ŘSZK Ing. Radek Berecka.

Předchozí tisková zpráva na toto téma

25. 5. 2010 - Rekonstrukce a přeložka silnice II/497 Šarovy - Březolupy

Počet přístupů

Logo

Návrat na úvodní stránku ŘSZK